Nešvarovna: čingliš?

Angličtina proniká do většiny jazyků. A je to v pořádku, vždyť řeči se vyvíjejí a přizpůsobují soudobým světům.

Pomiňme teď nová slova v češtině, ještě před nikterak dávnými časy jsme neměli trénink nebo estetiku, neřku-li tablety (tedy, ty jsme měli, ale poněkud jiné než ty s displejem) či blogy.

Přesto malé zamyšlení nad tím, jak tu angličtinu s češtinou mícháme. Klíčovým slovem tu je konzistentnost. 

Koukáme se na filmy ve "full HD". A čteme to jak? "Full há dé". Proč ne "plné há dé" anebo tedy "full eič dý"?

Nebo něco ze světa aut. Nedávno v Autosalónu mluvili o nádherné krásce z řad veteránů. Jde o Bugatti Type 41 Royale Convertible. A redaktor dí: "...tajp čtyřicet jedna". Proč tam cpe české číslovky, když je to "type forty-one"?

Totéž třeba typické "Top 10", tedy po našem "Top deset". Je to přeci "top ten", zatraceně, žeano.

Achjo. Co vy na to?